Spolujízda

[Drobnosti]

(pdf)

-

(Dr. J. K. F.). „Dnes už má“, píše nám čtenář, „skoro každý nákladní automobil napsáno na dvířkách: ‚Spolujízda na vlastní nebezpečí‘ nebo ‚Spolujízda zakázána‘. Německé slovo Mitfahrt je tak pohodlné, a proto se i v češtině prostě napodobí. Lze najíti místo toho zcela stručný a správný výraz český?“ — Slovo spolujízda není nesprávné ani není třeba pokládati je za doslovné napodobení obdobného výrazu německého. Je utvořeno stejně jako slova spolužák, spoluobyvatel, spoludědic, spolupráce, spoluvina, spoluvlastník, spolubydlící, spolucestující atd. Výrazy takto utvořené žijí v češtině už odedávna, jak NŘ. ukázala už v I. roč. (305) a jak zvláště vyložil Jos. Zubatý v III, 260. K starým dokladům uvedeným na těchto místech i jinde v NŘ. můžeme připojiti ještě mnohé jiné, na př. ač jest-li co spolutrpícím a obyvatelóm vaším dlužen (Arch. čes. 31b, 23, r. 1514), spoluobyvatelé (t. 13, r. 1514), spolusoused (t. 14, 192, r. 1453), spoluoudové křesťanští (Sněmy čes. I, 443, r. 1538), spoluzápisník (Sněmy čes. II, 360, r. 1547), spolutovaryš (t. 417, r. 1547), spolusnešení (Sněmy čes. I, 338, r. 1530), pánové spoluradní (Sněmy čes. IX, 15, 1595), spolushledání (Sixt z Ottersd. I, 260, vyd. ve Svět. knih.), atd. Tento způsob vyjadřování byl a je v češtině živý bez přestání (srov. na př. doklady z Kroku: Na obálce každého svazku spoludělníkům, t. j. přispívatelům, a dosílatelům návěští dá se o jistém obdržení jich posílek 1821, I, 1, 17; magnetická i elektrická moc počasí všelikého spolupříčina jsou 1823, I, 4, 118, a j.), a není tedy příčiny viděti v něm něco násilného a nečeského. Proto bychom nemohli doporučiti ani snahu hledati za výraz spolujízda nějaké slovo jiné. Nesprávné jsou ovšem složeniny sloves a příslovce spolu-, jako spolupůsobiti, spolupodepsati, spolujeti, spolukráčeti a pod.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 6-7, s. 223

Předchozí Pořádek slov

Následující Zvláštnosti z mluvy na Zálesí u Humpolce