Otázka pro

Ivana Svobodová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český se obrátil redaktor jednoho deníku s dotazem na to, zda je možno pojmenovat stálou rubriku spojením Otázka pro. Důvodem jeho dotazu bylo to, že nový šéfredaktor má pochybnosti o vhodnosti tohoto názvu; podle něj lze výraz otázka pojit pouze s 3. pádem podst. jm. obecných nebo vlastních (otázka někomu).

Nahlédnutím do Slovníku spisovného jazyka českého (Praha 1960–71) zjistíme, že ani u hesla otázka, ani u hesla pro vazba otázka pro uvedena není. Při posuzování vhodnosti, nebo nevhodnosti této vazby je nutno vycházet z významu předložky pro. Ta ve spojení se jmény mj. vyjadřuje, k čemu je jistá věc či činnost určená, např. knížky pro děti, cvičení pro pokročilé žáky, stezka pro cyklisty, výhoda pro nás apod. Je-li otázka určená nějaké osobě, proč bychom nemohli zvolit spojení otázka pro…?

Domníváme se, že i spojení otázka pro je možné. Mezi tímto spojením a vazbou otázka + 3. pád podst. jm. cítíme jemný významový rozdíl, lépe řečeno, spojení otázka pro + 4. pád vlastního jména dodává jistou informaci navíc. Napíšeme-li otázka pro Jiřího Nováka, naznačujeme čtenáři jednu z těchto skutečností: 1. k zodpovězení této otázky jsme záměrné vybrali Jiřího Nováka a nikoho jiného, protože na její zodpovězení je (z nejrůznějších důvodů) nejvhodnější právě on; 2. chtěli jsme (měli jsme možnost) položit otázku Jiřímu Novákovi a pro něho jsme zvolili zrovna tuto otázku. Vazba otázka pro + 4. pád vl. jména signalizuje sounáležitost otázky a toho, kdo na ni bude odpovídat.

Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 1, s. 52

Předchozí Bohumil Skalický: Zieleniec a Battěk

Následující Bohumil Skalický: Ostropestřec a mudřec