K lexikálně-syntaktickým významům předložky mezi

František Štícha

[Články]

(pdf)

-

Jak už tomu tak bývá, přivedla mne ke studiu významu předložky mezi náhoda. Při čtení novin mě zarazila tato část věty: … vyšší rodinná osobní auta mezi kombíkem a mezi osobním autem. (MFD 3. 3. 2005) Předložka mezi by se tu neměla opakovat.[1] Řekne nám to nejprve náš jazykový cit a poté i lingvistická úvaha. Tato úvaha může být takováto: Jedním z významů předložky mezi je vyjadřovat dvojčlennou relaci entit, tj. vztah entity (prvku nebo množiny prvků) A a entity B. Jinak řečeno, předložka mezi jedním ze svých významů implikuje i vyjadřuje vztah denotátů dvou substantiv, např. dálnice mezi Prahou a Brnem nebo louka mezi řekou a lesem.[2] Opakovat zde předložku mezi (*dálnice mezi Prahou a mezi Brnem; *louka mezi řekou a mezi lesem) znamená nerespektovat tento význam této předložky; z hlediska potřeby navzájem si porozumět znamená takové opakování i nebezpečné narušení ustáleného vztahu jazykové formy a jejího významu.

K opakování předložky mezi v uvedeném významu se vyjadřovala — dokonce dvakrát ― Naše řeč už ve třetím svém ročníku v r. 1919. Bohužel s protikladným hodnocením. Na s. 19 tohoto ročníku se takové opakování nazývá nesmyslem a píše se tu: „Nikdo neřekne na př., že dítě stojí mezi stolem a mezi židlí… Ale o bojích mezi bolševiky a mezi československými legiemi… čteme přes tu chvíli…“ (kurzíva F. Š.). Dále na s. 118―120 je podán podrobnější výklad tohoto jevu s řadou dokladů i ze starší češtiny 14. a 15. stol. a s pokusem o vysvětlení a závěr tohoto výkladu je ten, že u takového opakování předložky mezi „nelze mluviti ani o chybě logické…, a dokonce ne už o chybě jazykové“. Úvodem tohoto článku jsme zdůvodnili, proč opakování předložky mezi v uvedeném významu za chybu (vadu) pokládáme, a to přes to, že se v psaných českých textech tu a tam vyskytuje už několik set let.[3] Bohužel zatím nedokážeme zjistit, zda tento jev byl či nebyl v dřívějších [233]dobách v psané češtině častější, než je dnes. Jak je tento jev (tj. opakování předložky mezi v případech jako boje mezi bolševiky a mezi československými legiemi) častý v současné češtině, můžeme zato díky Českému národnímu korpusu zjistit rychle, snadno a velmi přesně. Častost je tu přitom rozhodujícím faktorem axiologickým.[4] Neboť kdyby většina Čechů, včetně těch vzdělaných, psala většinou nebo dokonce vždy jen mezi mnou a mezi tebou a nikoli mezi mnou a tebou, museli bychom toto opakování předložky mezi pokládat za element jazykového systému současné češtiny. Ale ono tomu tak není.

Podívejme se, co ukazuje Český národní korpus.

Hledáme-li posloupnost výrazů mezi + substantivum + spojka a + substantivum, a to jednak s oběma substantivy v singuláru (např. mezi oknem a stolem), jednak s oběma substantivy v plurálu (např. mezi vědci a učiteli)[5], získáme celkem 9 965 dokladů dvoučlenného koordinátu substantiv závislého na předložce mezi, která se tu neopakuje. Naproti tomu posloupnost výrazů mezi + substantivum (v sg. i pl.) + spojka a + mezi (zahrnující tedy např. výraz mezi Havlem a mezi Klausem nebo mezi učiteli a mezi vědci) má pouze 25 dokladů. Přitom jen v necelé polovině z nich je opakování předložky mezi chybné. Korpusová evidence tedy přesvědčivě a jednoznačně dokazuje, že to, co by v době předkorpusové i leckterý lingvista mohl označit za „častou“ chybu, může být pokládáno za chybu právě proto, že v poměru k výskytu té správné konkurenční struktury jde o výraz spíše ojedinělý.

Popis významu předložky mezi ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) nevychází z obecných relací, které toto slovo implikuje a vyjadřuje, nýbrž vychází z pádu, který tato předložka řídí ― podle něj pak SSJČ uvádí tři skupiny významů: I. s akuzativem a instrumentálem; II. pouze s akuzativem; III. pouze s instrumentálem. V první skupině významů se pod 1. významem uvádějí příklady jako sedl si mezi otce a matku (s instr. by pak mohlo být doplněno sedí mezi otcem a matkou; chrpy rostoucí mezi obilím); pod 2. významem se uvádějí příklady jako železo patří mezi kovy; pod 3. významem např. mezi 1. a 15. dubnem. Druhá skupina významů zahrnuje jen jediný význam, ilustrovaný dvěma příklady: rozdělit majetek mezi syny; rozdat ovoce mezi děti. Třetí skupina významů je ilustrována příklady jako letecké spojení mezi Prahou a Bratislavou.

Z hlediska lexikograficko-lexikologického má tato klasifikace patrně jisté oprávnění. Co však nelze akceptovat, je to, že slovník nevzal vůbec v úvahu několikerý obecný relační význam předložky mezi; ten je vázán i na různou syntaktickou strukturu syntagmatu, jehož je tato předložka součástí: [234]1. mezi stojí před koordinovanými substantivy v sg. nebo v pl., spojenými obvykle spojkou a, např. (silnice (vedoucí)) mezi řekou a lesem; (neshody (trvající)) mezi politiky a vědci; 2. mezi stojí před jediným plurálovým tvarem substantiva a toto syntagma (mezi + pl. substantiva) je závislé na abstraktním substantivu jako jeho valenční doplnění, např. (neshody (trvající)) mezi politiky; 3. mezi stojí před jediným plurálovým tvarem substantiva označujícího množství jednotlivin, např. (šňůra (natažená)) / děti pobíhající mezi stromy; (učitel (sedící)) mezi žáky, nebo před singulárovým tvarem substantiva hromadného, např. (plevel (rostoucí)) mezi obilím (listím, uhlím apod.).

Prvním z těchto relačních významů předložky mezi je dvoučlenná relace (pojmenovaná relačním operátorem, jímž může být sloveso, adjektivum nebo substantivum) existující mezi dvěma množinami, a to buď mezi dvěma množinami jednoprvkovými, jsou-li substantiva v singuláru (pole mezi řekou a lesem; spor mezi Evou a Karlem; svár mezi láskou a nenávistí), anebo mezi dvěma množinami o n-prvcích, jsou-li substantiva v plurálu (spory mezi vědci a politiky; vztah mezi Čechy a Slováky).

Druhým relačním významem předložky mezi je n-členná relace množiny prvků označené plurálovým tvarem substantiva (neshody mezi vědci; domluva mezi učiteli; vztahy mezi žáky; soužití mezi národy).

Třetím relačním významem předložky mezi je „poziční/lokalizační vztah“ být, dostat/dostávat se nebo probíhat uvnitř/dovnitř/skrz množství jednotlivin, které je množinou označenou plurálovým tvarem substantiva (být mezi lidmi, vjet/projíždět mezi kameny) nebo singulárovým tvarem substantiva hromadného (chrpy (rostoucí) mezi obilím, syčet mezi vousy).

Stojí-li předložka mezi před látkovým substantivem, konkurují jí některé jiné poziční či lokalizační předložky, zejména předložka v(e); např. v doložené větě Zvadlé lekníny se nehybně tyčily mezi rákosím bychom předložku mezi mohli nahradit ― bez valné újmy na významu ― předložkou v: Zvadlé lekníny se nehybně tyčily v rákosí. Předložka v je v daném lokalizačním významu ve spojení se singulárovým tvarem hromadného substantiva naopak mnohem častější než předložka mezi, což lze vzhledem k mnohem speciálnějšímu významu předložky mezi očekávat. Pochopitelně, čím více je denotát hromadného substantiva kompaktní materií, tím je výskyt předložky mezi řidší, a naopak: čím více je denotát hromadného substantiva množstvím jednotlivých, výrazně od sebe oddělených předmětů, tím je výskyt předložky mezi častější. Např. v trávě : mezi trávou je doloženo v poměru 373 : 1; v rákosí : mezi rákosím 73 : 2; v listí : mezi listím 52 : 10; v kamení : mezi kamením 7 : 6.

Jsou-li na předložce mezi závislá dvě substantiva v plurálu, dochází k zajímavé víceznačnosti. Jestliže označíme denotát plurálového tvaru prvního substantiva závislého na předložce mezi jako množinu A a denotát plurálového tvaru druhého substantiva závislého na této předložce jako množinu B, pak můžeme tři různé lexikálně-syntaktické významy předložky mezi stojící před koordinátem plurálových substantiv definovat takto:

[235]Význam 1

Obsah výrazu, na němž je předložka mezi syntakticky závislá (např. boje), se týká vztahu (obvykle jen části) prvků množiny A (Abcházci) k prvkům množiny B (Gruzínci) (a obráceně). Tento význam dokládají následující korpusové nálezy:

Za poslední dva dny je jedenáct obětí bojů , jež vypukly loni v srpnu.

Rozpory , posílené o předsudky o Indiánech, vedly k tomu, že Thorpemu byly medaile odebrány a jeho výsledky vymazány. Epidemie hanty si totiž vyžádala ve Spojených státech 59 životů — dvakrát tolik Američanů ročně zemře při kolizích . Rozpor se na počátku století zdál podružný. Mohou nastat spory .

Vytvořily se tak příznivé podmínky pro dialog . Existují nějaké rozdíly ?

Barikádou vyvrcholily dvouleté rozpory o výchovu dětí.

Význam 2

Obsah výrazu (např. má podporu), na němž je předložka mezi syntakticky závislá (má podporu mezi), se týká (některých) elementů celku (jímž je v uvedeném příkladu množina lidí), který je tvořen souhrnem prvků množiny A (např. intelektuálové) i množiny B (např. umělci): Tento názor převažoval zejména mezi katolicky orientovanými lékaři, zatímco byl názor na odnětí základní podpory a eutanázii prakticky vyrovnán.

Měl řadu přátel , s nimiž občas sdílel ve Vídni i společný byt. Má podporu . Sáhla jsem vedle na sedadle.

Napravo ode mne, < mezi bojínky a listy > leknínů, se vymrštil z vody cejn a chytal hmyz poletující v kruzích přímo nad vodou.

Význam 3

Obsah výrazu, na němž je předložka mezi syntakticky závislá, se týká (některých) elementů prvků množiny A a zároveň (některých) prvků množiny B, přičemž obě množiny mají jazykový význam dvou samostatných množin, které netvoří jednotu; v tomto významu je vhodné předložku mezi opakovat, jak se také hojně (i když ne obligatorně) činí:

[236]Jaký je zájem školami? Věříme, že akce bude mít firmami ohlas. Levné komunikace a přístup k výpočetní technice změní vztahy jednotlivými sociálními vrstvami uvnitř nich.

Takový vývoj je možné si představit za dvou předpokladů: jestliže by se podniky vytvořila nejistota nebo dokonce hysterie tak výrazná, že by chtěly měnit korunové úspory za valutové, vyvážely valuty z Československa a propadly nákupní horečce.

Průvanu mezi idejemi, přístupy by v zásadě měl odpovídat také průvan mezi sociologickými institucemi.

Všechny tyto problémy v komunikaci a v informovanosti se promítají i do vzájemných vztahů, které se na dobrém stavu udržují podřízenými a přímými nadřízenými, ale bohužel zhoršují mezi útvary, řídícími pracovníky, a to zvláště vrcholových vedení podniků.

V SYN2000 jsme nalezli pouze 11 dokladů, v nichž je opakování předložky mezi chybné, neboť je v rozporu s tím jejím významem, jímž je dvoumístná relace mezi dvěma entitami (prvky nebo množinami) v rámci nominální fráze s touto předložkou:

(1) Můžeme si vůbec dovolit ― u vědomí všech těchto fakt ― klást tradiční rovnítko lidské štěstí?

(2) Dokonce jsme položili rovnítko technický pokrok a vynálezy.

(3) Na zjevný nesoulad skutečnými stavy zvěře, zejména spárkaté, jsem nepoukázal článkem nejen já (Myslivost č. 1/1998 str. 11), ale bohužel začínají na tuto skutečnost poukazovat i lidé nemající s myslivostí nic společného.

(4) Dramata jsou vyměšování, a poslední vlak z malé stanice odváží více osamělosti, než jí naroste v lidech tohoto městečka šestou ranní.

(5) Od počátku musel „dělit lásku svou vlast i národ svůj“.

(6) Když někdo někoho usmrtí, má být popraven, lidé odmítají rozlišovat příčinami, které je k činu vedly.

(7) Základní strukturní napětí významové výstavby Kunderových románů, napětí komentářem vypravěče, jeho meditace nad tématy románu nabývá v Nesmrtelnosti nové kvality.

(8) Nemám na mysli přímo nějaký pakt, spíše obecnou atmosféru porozumění, přirozené svazky vládami, z nichž by vznikl společný středo-východoevropský fenomén.

(9) Poukázal na celou řadu slabin současných společenských přeměn: na prohlubující se rozpor principy demokracie…

(10) Ani rozpory, které pronikly Masarykem roku 1898―99…

[237](11) Za zády vězňů hoří oheň a uvězněnými přecházejí bytosti, které přenášejí nejrůznější předměty.

Zajímavé je, že jen dva (10) a (11) z těchto dokladů spojují nerozvitá substantiva (Goll a Masaryk; plameny a uvěznění). Ve všech ostatních dokladech je druhé substantivum vždy nějak rozvito: adjektivním přívlastkem (… a mezi lidské štěstí); substantivním přívlastkem (… a mezi principy demokracie) nebo vztažnou větou (… a mezi příčinami, které…). To signalizuje pravděpodobný důvod nesprávného opakování předložky mezi: pisatel má podvědomý pocit, že předložka mezi ve větách jako Dokonce jsme položili rovnítko technický pokrok a vynálezy svým významem „nedosáhne“ až ke druhému substantivu, k němuž se vztahuje, neboť je od toho prvního dosti vzdáleno. Výjimečně pak může pisatel tohoto pocitu nabýt i tam, kde jde o spojení dvou substantiv nerozvitých, patrně spíše jsou-li několikaslabičná, jak je tomu v případě spojení mezi Gollem a mezi Masarykem. Pisatel se tak vlastně podvědomě snaží o to, aby jeho jazykový výraz byl explicitnější, dosahuje ovšem spíše opaku: neobvyklým opakováním předložky mezi, které silně odporuje jejímu ustálenému významu, se tento jazykový výraz (např. *mezi civilizací a mezi pokrokem) nutně stává méně srozumitelným. Zda (některé z) nás taková menší srozumitelnost jazykového výrazu nějak ruší, vadí nám či zda si ji vůbec uvědomujeme, to už jsou (velmi obecné a velmi významné) otázky pro psycho- a/nebo neurolingvisty.

---

[1] O příčinách a funkcích opakování či neopakování předložky v několikanásobných předložkových vazbách zevrubně pojednal už v r. 1963 J. Hrbáček v článku nazvaném Opakování stejných předložek v několikanásobných předložkových výrazech, NŘ 46, 1963, s. 169―179. O spojce mezi se autor nezmiňuje; jeho zobecňující soudy lze zčásti vztáhnout na náš význam č. 3 u substantiv v plurálu. Za upozornění na tento důležitý Hrbáčkův článek děkuju vedoucí redaktorce tohoto časopisu.

[2] Protože předložka mezi vyjadřuje vztah dvou nebo více entit jakožto obsahů substantiv spojených spojkou a, má i slovo mezi z hlediska jeho významu charakter spojky; mohli bychom ho proto nazvat např. ‘předložková spojka’. Jiné základní předložky (u, pod, nad, za atd.) podobný vztah nevyjadřují ― srov. u stolu vs. *mezi stolem. Podobný „spojkový“ charakter má i předložka s (Karel s Evou).

[3] V citovaném roč. NŘ se na s. 118 píše: „Zvláště často se dopouští této chyby A. Novák, a to ve všech svých knihách…“

[4] Dávno před existencí korpusů byl v lingvistice vysloven odborný názor, že rozhodující pro hodnocení jakéhokoli jazykového výrazu je jeho úzus.

[5] Dotaz: ([word=“mezi“] [tag=“NN.S.*“] [word=“a“] [tag=“NN.S.*“]) ― počet výskytů: 7847; dotaz: ([word=“mezi“] [tag=“NN.P.*“] [word=“a“] [tag=“NN.P.*“]) ― počet výskytů: 2118; dotaz: ([word=“mezi“] [tag=“NN.*“] [word=“a“] [word=“mezi“]) ― počet výskytů: 25.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 5, s. 232-237

Předchozí František Daneš: Věříš tomu? Vůbec (ne)

Následující Alena Jaklová: Onomaziologické funkce pojmenování barev ve Stifterově povídce Bergkristall