Patio

Kamila Smejkalová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nedávno přišel do jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR dotaz na slovo patio, který podnítil pátrání po původu a významu tohoto výrazu a způsobu, jak ho užívat. Výraz patio (Nový akademický slovník cizích slov[1] ho uvádí s výslovností [pátjo]) se v češtině vzhledem ke svému zakončení řadí mezi podstatná jména středního rodu. V singuláru se skloňuje podle vzoru „město“, v plurálu kromě nominativu a akuzativu přebírá koncovky měkkého vzoru „moře“ (genitiv, dativ, lokál a instrumentál) podobně jako jiná neutra zakončená ve výslovnosti na [ijo] (rádio, embryo)[2]. Definice v NASCS je stručnou verzí definice uvedené v encyklopedii Architektura[3] a zde se můžeme dočíst, že patio je výraz španělského původu s významem ‚otevřený vnitřní prostor španělského domu, navazující na římské atrium, dvůr osázený květinami a vybavený prostým nábytkem; v Andalusii slouží jako obytný prostor ve funkci atria‘. U hesla atrium zjistíme, že patio je zde chápáno jako jiný výraz pro atrium ve významu ‚obytný a rekreační vnitřní dvůr, dnes často osázený okrasnou zelení‘. Ve španělštině má podle Velkého španělsko-českého slovníku[4] tento výraz trochu obecnější definici: patio podle něj znamená ‚dvůr, dvorek, nádvoří‘ (následují ještě přenesené významy). V současnosti se u nás toto slovo dostává do širšího povědomí především prostřednictvím překladů z anglických textů, což ovlivňuje a posunuje i jeho význam v češtině. Angličtina, do níž výraz patio také pronikl ze španělštiny, chápe význam tohoto slova poněkud šířeji než jen „vnitřní dvůr“, jak to uvádí definice v Novém akademickém slovníku cizích slov a encyklopedii architektury. Velký anglicko-český slovník[5] sice definuje patio jako ‚vnitřní dvůr, nádvoří, patio‘ (s poznámkou ‚španělského nebo jihoamerického domu‘), ale Oxford Dictionary[6] uvádí významy dva. Na prvním místě ‚dlážděný, obvykle nezastřešený prostor sousedící s domem‘; druhý význam je totožný s významem ve Velkém anglicko-českém slovníku. Vlivem angličtiny se k nám dostává postupně i první uvedený význam, který je odlišný od toho, jenž se v češtině patiu přisuzoval dosud. Logicky se to děje zejména v textech týkajících se angloamerických reálií. Jakkoli definice tohoto významu dosud není uvedena v žádném českém slovníku, je pravděpodobné, že se s přibývajícími výskyty slova patio tento nový význam postupně rozšíří.

S posunutým významem souvisí i problém vhodné předložkové vazby. Pokud by se patio užívalo pouze ve významu ‚vnitřní dvůr‘, označovalo by uzavřený prostor, takže na otázku kam? bychom bez zaváhání užili předložku do (do patia ― 2. p. sg.) a na otázku kde? předložku v (v patiu ― 6. p.) ― analogicky jako u atria. Má-li však slovo patio podle angličtiny význam ‚prostor sousedící s domem‘, neoznačuje přímo uzavřený prostor, a proto mohou nastat pochyb[222]nosti o náležité předložkové vazbě, kterou by pisatel měl v místním významu použít. Nabízejí se dvě řešení. Můžeme ponechat v obou významech stejné pády a předložky (na otázku kam? v 2. p. sg. předložku do a na otázku kde? v 6. p. sg. předložku v) nebo bychom mohli použít např. analogii s výrazem veranda, jejíž význam se slovu patio do značné míry podobá. Zmíněná architektonická encyklopedie verandu definuje jako ‘prostor přidružený k budově v přízemí nebo v patře, zpravidla přístupný zvenku i zevnitř, otevřený nebo zasklený, horem přikrytý, mající často úlohu závětří, zádveří, zimní zahrady nebo letní jídelny’ (rozdíl je pouze v tom, že patio nebývá zasklené a horem přikryté). Nabízí se tedy pro oba místní významy také předložka na (na otázku kam? 4. p. sg. ― na patio; na otázku kde? 6. p. sg ― na patiu), která je v současné češtině velmi progresivní.[7] A jak se s tímto výrazem vypořádávají jeho uživatelé? V Českém národním korpusu i v internetových vyhledávačích nalezneme pomoc pouze částečnou, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je počet nalezených dokladů vazeb velmi nízký a zadruhé z nalezených dokladů často není patrné, ve kterém z obou významů je dané slovo užito, nelze tedy s jistotou říci, zda změnu významu následuje i změna předložkové vazby. Český národní korpus obsahuje pouze 3 výskyty spojení do patia a nulový výskyt spojení na patio, jednou se vyskytuje spojení na patiu (spojení v patiu není v ČNK uvedeno). Ani z jednoho příkladu však není zřejmé, zda je slovo užito v prvním, nebo druhém významu. Internetový vyhledávač Morfeo[8] nalezl více dokladů. Spojení na patio se vyskytlo 4× (Dveře na patio, takový balkon v přízemí, byly otevřené. Na patio se jim nechtělo, když pršelo), spojení na patiu pouze jednou (Fontána na patiu restaurace). Nejvíce nalezených příkladů měla vazba v patiu, a to 23 (Sedl jsem si ke stolku v patiu. V patiu sloužícím jako jídelna si budete moci vychutnat večer. V patiu za kostelem je kašna). V některých případech je z kontextu zřejmé, že patiem autor myslí ‚vnitřní dvůr‘, ve většině případů však nelze odhadnout, ve kterém ze dvou významů je slovo užito, a zda tedy jiná předložková vazba znamená i jiný význam, či zda jde pouze o kolísání v rámci jednoho významu. Srovnáme-li frekvenci předložek v a na v 6. p., poměr výskytů je 23 : 1 ve prospěch předložky v. Spojení s předložkou do se vyskytlo ve dvanácti případech (Vyšla do patia. Posadí se do patia svého domu v Miami. Zimní zahrada vedoucí do patia. Prochází se jím do patia.). Ani u těchto dokladů však nelze z kontextu usoudit, který z obou významů má autor na mysli. Můžeme opět pouze porovnat frekvenci vazeb s předložkou na (4. p.) a do (2. p.). Srovnání opět vyznívá ve prospěch vazby původní, v tomto případě s předložkou do, a to poměrem 12 : 4.

Doklady s předložkami v a do v úzu podle internetového vyhledávače převažují nad předložkou na, a to v obou pádech, ale vzhledem k tomu, že je z kontextu velmi obtížné rozlišit význam, ve kterém je slovo patio užito, není možné z tohoto faktu vyvodit závěr týkající se významu slova patio v dané vazbě. Protože ani jazykové příručky tento problém dosud neřeší, nelze prozatím dát odpověď na to, kam bude vývoj směřovat a které vazby se v úzu nakonec ustálí. Zda na příklad dojde k rozlišení významu pomocí předložkových vazeb, nebo zda oba významy tohoto slova budeme moci odlišit pouze na základě kontextu.

---

[1] Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 2005 (dále NASCS).

[2] O skloňování neuter zakončených na -io/yo viz např. Mluvnice češtiny 2, Academia, Praha 1986, s. 341.

[3] B. Syrový, Architektura (Oborové encyklopedie SNTL), SNTL, Praha 1972.

[4] J. Dubský a kol., Velký španělsko-český slovník, Academia, Praha 1978.

[5] K. Hais ― B. Hodek, Velký anglicko-český slovník, Leda, Academia, Praha 1997.

[6] Oxford Dictionary, Oxford University Press 1998.

[7] O konkurenci předložek na ― v, na ― do viz např. J. Kraus v článku Do Ruzyně nebo na Ruzyň (NŘ 85, 2002, s. 50) a J. Šimandl v článku Opět na Ruzyň (NŘ 85, 2002, s. 267).

[8] Internetová adresa: www.morfeo.cz.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 4, s. 221-222

Předchozí Jan Balhar: Pavel Jančák osmdesátiletý

Následující Miloš Mlčoch: Řešit a řešení