Časopis Naše řeč
en cz

Co si můžeme vygooglit?

Diana Svobodová

[Drobnosti]

(pdf)

Co si můžeme vygooglit?

This article discusses the meaning, use and origin of the words vygooglovat, vygooglit.

Téměř všechno, co neznáme a co nás zajímá, si dnes můžeme vyhledat na internetu, případně také vygooglovat nebo vygooglit. Oba tyto slovesné tvary jsou ovšem v současné češtině (alespoň prozatím) poněkud nezvyklé (a možná nelze ani vyloučit, že by někdo z běžných uživatelů českého jazyka mohl hledat v titulku našeho příspěvku tiskovou chybu).

Jazykové vysvětlení těchto neologismů je ovšem poměrně jednoduché: všichni, kdo jsou zvyklí používat internet, určitě dobře znají největší a zřejmě i nejznámější vyhledávač Google (vysl. [gúgl]). Toto pojmenování vzniklo na základě výrazu googol, což je matematický termín pro 101ciferné číslo (1 a 100 nul) (Kasner-Newman, 1940) a má obrazně vyjadřovat množství informací, které lze prostřednictvím vyhledávače najít. A právě název Google, užívaný v angličtině také jako apelativum google v platnosti substantiva, adjektiva nebo verba (s podobnými slovnědruhovými transpozicemi se v analytických jazycích setkáváme velmi často), je základem shora uvedených sloves, která mohou (stejně jako původní anglicismus) budit například klamné zdání onomatopoie, tedy snahy o napodobení nějakého zvuku, případně analogie s jinými českými slovesy.

V češtině jsou nově tvořená slovesa odvozována od základů nejen cizojazyčných, ale i domácích nejčastěji kmenotvorným formantem -ova-/-uj-, například hackovat, klonovat, mailovat, průměrovat apod. V rámci českého morfologického systému jsou tato verba chápána jako nedokonavá.[1] Se zvyšující se frekvencí užívání a v případě cizojazyčných přejímek také s postupnou adaptací češtině se u mnohých z nich uplatňuje tendence dotvářet vidové dvojice cestou prefixace, a to zejména za účelem explicitního vyjádření ukončenosti aktivity (spolu s příslušnou sémantickou modifikací). Stále častěji se tedy setkáváme s předponově tvořenými perfektivními tvary rozdiskutovat a vydiskutovat, dofinancovat a profinancovat, naklonovat a vyklonovat, odmailovat, vymailovat a zamailovat, zprůměrovat apod., z nichž v závislosti na kontextu mohou být některá hodnocena jako komunikačně a stylově příznaková. V případě slovesa tvořeného formantem -ova-/-uj- od základu google se tedy jedná o podobu googlovat a prefigovaný tvar je vygooglovat (např. stránku [111]s objednávkou si můžeš jednoduše vygooglovat), základní význam je ‚hledat n. vyhledávat, resp. vyhledat n. najít na Googlu[2]‘.

Méně častý způsob odvozování slovesných tvarů v současné době představuje (vedle naopak relativně frekventovaného sufixu -nou-/-nu-, např. kliknout, mailnout, resetnout, stopnout) také tvoření formantem -i-/-í-, například u sloves s výrazným příznakem slangovosti a expresivity (Martincová a kol., 2005, s. 201) browsit (‚brouzdat /se/ po internetu‘), konektit se (‚připojovat se k internetu‘), snowboardit, špiónit, vegetit a dalších. I tato slovesa mají své prefixálně derivované tvary, například probrowsit, nakonektit se, zasnowboardit si, vyšpiónit a povegetit si. Do této skupiny můžeme zařadit i slovesa googlit a vygooglit, užívaná v češtině se stejným významem jako googlovat a vygooglovat (frekvence obou slovotvorných typů se v současné době jeví jako přibližně srovnatelná, u sloves googlit a vygooglit je někdy zřetelnější záměr jazykové aktualizace).

V současné době lze neologismy googlovat, googlit, vygooglovat a vygooglit (podobně jako deverbativa googlování a googlení) považovat za slangismy z oblasti počítačů, resp. internetu. Jsou užívány zejména příslušníky mladších generací a jejich oblibu lze přičítat možným analogiím s některými českými onomatopoickými slovy či jazykové exkluzivitě, dané především nezvyklostí těchto tvarů. Všechny mají v současné době spíše substandardní charakter, nicméně stanou-li se frekventovanými a obecně rozšířenými, může se jejich příznakovost postupně vytrácet.

A pro uživatele internetu můžeme uvést ještě jednu poznámku: ať už pracují s kterýmkoli vyhledávačem, informaci si vždycky mohou pouze vygooglovat nebo vygooglit, protože od názvů Seznam, Atlas, Yahoo, AlltheWeb a dalších slovesné tvary dosud utvořeny nebyly[3] a sloveso vycentrovat má v češtině zcela jiný význam, který s vyhledávačem Centrum vůbec nesouvisí.

 

LITERATURA

KASNER, E. – NEWMAN, J. (1940): Mathematics and the Imagination. New York: Simon and Schuster.

MARTINCOVÁ, O., a kol. (2005): Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR.

Mluvnice češtiny 2 (1986). Praha: Academia.


[1] Mluvnice češtiny 2 (1986, s. 463) ovšem uvádí přejatá slovesa jako obouvidová, resp. vidově ambiguální.

[2] Případně také kdekoli na internetu – viz pozn. 3.

[3] Z tohoto důvodu lze uvažovat i o obecnějším významu sloves googlovat, googlit a jejich derivací ve smyslu vyhledávání nejen na Googlu, ale na internetu obecně, tj. s pomocí kteréhokoli vyhledávače.

Katedra českého jazyka, Pedagogická fakulta OU
Mlýnská 5, 701 03 Ostrava
diana.svobodova@osu.cz

Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 2, s. 110-111

Předchozí František Štícha: Jméno třetí nejvyšší hory světa

Následující Z dopisů jazykové poradně